středa 10. prosince 2014

Sebevraždy panen

Autor: Jeffrey Eugenides
Originální název: The Virgin Suicides
Román

V poklidné čtvrti na předměstí Detroitu žije rodina Lisbonových. Na tom by nebylo nic zvláštního, až na to, že všech pět sester (Cecilie, Therese, Mary, Lux, Bonnie) Lisbonových spáchá v průběhu jednoho roku sebevraždu. 

Kniha je psaná z pohledu dospívajícíh chlapců, kteří žili v blízkém sousedství s Lisbonovými. Kluci, nyní již muži, po uplynutí dvaceti let od sebevražd vzpomínají na záhadné dívky a snaží se slepit všechny informace o zemřelých sestrách a podat tak ucelený pohled na tragédii a jejich život. 

Dvě stě šedesáti stránkový román patří mezi kratší knihy, které hravě zhltnete za dvě odpoledne (možná i za jedno). Kniha se čte příjemně a máte chuť číst stále dál, abyste se konečně dozvěděli, jak a kdy sestry zemřely a proč se to vůbec stalo.

O knize jsem viděla velmi pozitivní recenze na zahraničních blozích a proto moje touha přečíst si knihu rostla. Bohužel velká očekávání se nenaplnila a já superlativa chrlit nemůžu. Kniha rozhodně není špatná. Líbí se mi námět - sebevraždy všech pěti sourozenců - který mi příjde nový a neotřelý. Také vyprávění z pohledu chlapců, kde není jedna konkrétní osoba v pozici vypravěče, je zajímavá myšlenka a alternativa. Dále musím pochválit popis některých scén se sexuálním podtextem, neboť se mi zdál velmi trefný, což v mnoha dílech je třeba přestřeleno.

V anotaci je napsáno, že příběh předčasně zemřelých sester je vyprávěn s něhou i humorem. Mě to moc humorné tedy nepřišlo, tak nevím, asi jsem moc "úzkoprsá" :D. Na mě osobně román působil zvláštně. Jakoby sebevraždy byly z autorova pohledu brány trochu na lehkou váhu. Sestry se zabily, rodina rozpadla, stává se to, co už. Nevím, možná je to jen můj pohled. Samozřejmě záleží na každém člověku, jaký má "vztah" k sebevraždám obecně. Někdo, komu zemřel blízký člověk takovým to způsobem, bude jistě brát knihu jinak než ten, kdo událostí nebyl zasažen atd. Já jsem například na soudním lékařství na vlastní oči viděla "sebevrahy" a možná taky proto to beru jinak. Ono když na pitevním stole vidíte čtyřicetiletého pána s oprátkou kolem krku a víte, že to udělal kvůli rozvodu, tak vám zrovna moc dobře není a z hlavy to už nikdy nevyženete. Stejně tak, když tam vidíte dvanáctiletého hocha, který si ustřelil hlavu brokovnicí kvůli šikaně ve škole.

Od knihy jsem čekala něco více a tak jako u některých jiných titulů, kde mám chuť číst knihu znovu a znovu, abych si jí užila, tady ne. Ale v hloubi duše vím, že si jí přečtu alespoň ještě jednou. Možná budu mít s odstupem času úplně jiné hodnocení. Kdo ví. Každopádně ukončení celé knihy se mi moc líbilo. Bylo milé, jemné, něžné a smutné.

67%

Žádné komentáře:

Okomentovat